ASIS International je přední mezinárodní sdružení bezpečnostních profesionálů založená v roce 1955 s více než 38.000 členy po celém světě a nejstarším bezpečnostním certifikátem na světě – CPP. Základní vizí sdružení je rozvoj celosvětové bezpečnosti. Cílem naší pobočky je přispět společné vizi podporou profesionálů z České republiky.


Jak naučit agenty etice

V souvislosti s nedávným "objevem", že soukromá detektivní agentura také sleduje lidi, se v médiích objevila spousta názorů a polemik na téma neetičnosti takových praktik. Diskuse o soukromých bezpečnostních službách v Česku se jako Pandořina skříňka opět otevřela. Avšak dospět ke konkrétnímu závěru je obtížné, protože tato oblast je státem v podstatě neregulovaná a nechaná na pospas pravidlům volného trhu. Objasnit to, čemu se v současnosti říká "kauza ABL", nám pomůže i pohled do nedávné minulosti.

 

Padesát tisíc lidí bez dozoru

V oblasti komerční bezpečnosti se u nás po roce 1989 vyrojily stovky a tisíce firem, které se dodnes nedokázaly shodnout na společné etice. Nutno říci, že ani stát nebyl schopný a ochotný jejich činnost nějak regulovat. Poslední pokus o regulaci prostřednictvím živnostenského zákona, kdy statutární orgány a zaměstnanci těchto firemmusí být od příštího roku licencováni, je sice krokem správným směrem, ale naprosto neřeší nedostatek profesních a etických standardů. Zájem o tuto problematiku se tak objevuje výhradně během různých skandálů a nemusí to být jen kauza již zmiňované ABL. (Vzpomeňme na útok zaměstnance bezpečnostní agentury na syna režiséra Venclíka nebo ukradených půl miliardy korun z trezorů firmy G4S.) Jinak ticho, klid po pěšině. A přitom tuto práci, neregulovanou a nedefinovanou, vykonává okolo 50 tisíc lidí přibližně v tisícovce firem. Poctivě, dobře, špatně, nepoctivě – nikdo neví, neexistuje jiná kontrola než spokojenost zákazníka.

Podstatné je vědět, že činnost těchto lidí se dělí do dvou odvětví: ostraha majetku a osob a detektivní činnost. Jsou to i dvě různé koncese vydávané živnostenskými úřady a dva rozličné typy činnosti.

Základním problémem je nedostatek profesních a etických standardů, které by umožnily objektivně posoudit, která činnost je etická a která ne, která je v mezích povolené profese a která nikoliv. Za to, že chybí tento základ, je bezpochyby zodpovědný stát, který nebyl za dvacet let schopen (jako jediný v EU) tyto podmínky stanovit jinak než nedávnými požadavky na "licence" strážných a detektivů, které, jak to vypadá, brzy budou snadno mít všichni, kteří v oboru pracují.

Díl zodpovědnosti nesou samozřejmě i společnosti poskytující tyto služby, které nejsou schopny se sjednotit (dnes existuje asi deset různých sdružení detektivních firem a SBS), natož vytvořit obecně akceptovaná pravidla.

Organizací, která výrazně prosazuje zavedení jednotných standardů, je sdružení ASIS International ČR – pobočka mezinárodní organizace, která sdružuje bezpečnostní profesionály z celého světa. ASIS tyto standardy má a již mnoho let uplatňuje, nejen v USA, kde organizace vznikla, ale i ve Velké Británii a jinde.

Filozofie ASIS vychází z toho, že řada institucí pro svou činnost nutně potřebuje detektivní služby, a to především v oblastech, které policie pro nedostatek kapacit nemůže vykonávat a ani by nebylo správné, aby je za peníze daňových poplatníků vykonávala.

Co jiného než detektivní činnost je shromažďování a vyhodnocování údajů, které banka potřebuje pro posouzení rizikovosti poskytnutého úvěru? Jak jinak než vyšetřováním zjistit solventnost budoucího zákazníka? Jak zjistit serióznost dodavatele, který slibuje modré z nebe, ale na trhu je neznámý? Jak zjistit příznaky nepoctivosti vlastního zaměstnance? Jak rozkrýt nevysvětlitelné ztráty ve skladu zboží? Příkladů je bezpočet – a to jsme ještě nezačali hovořit o věcech, jako je dědictví, rodinné vztahy či hledání pohřešovaných. Úlohou soukromých vyšetřovatelů není suplovat roli policie. Standardy ASIS hovoří o tom, že detektivové nemohou a nesmějí mít stejná práva jako státní orgány. Mohou používat pro své analýzy pouze otevřené zdroje (a tyto zdroje v převážné většině případů stačí), nesmějí omezit osobní svobodu jiných občanů a musí striktně dodržovat zákony. Ve své činnosti se musí řídit smlouvou se svým zákazníkem, který na ně může smluvně přenést pouze ta práva, která sám má! Pokud se podaří uvést do života povinnost odborné přípravy nejen pro strážné ve vrátnicích, ale pro všechny články dodavatelů i odběratelů služeb komerční bezpečnosti, neměly by již vznikat pochybnosti, je-li ta která činnost legální, nelegální, etická, či neetická.

AUTOR: Michal Fábera

ZDROJ: MF DNES, 4.10.2011

Publikováno: 04. 10. 2011


 
*/ ?>